Vzpomínka na Ing. Josefa Miláčka ...

Již jsem naše čtenáře informoval na stránkách KartingSportu, že zemřel Ing. Josef Miláček.

Pan Miláček zemřel 13.3.2024 ve věku 84let a protože se nesmazatelně zapsal do historie motokárového sportu u nás, považuji minimálně za slušné pana Miláčka představit dnešní mladé generaci, která se motokárovému sportu věnuje.

Domnívám se, že je dobré si občas připomenout kdo se zasloužil o to, že se motokárový sport v tehdejší době ČSSR dostal na tak vysokou úroveň, a to hlavně díky nadšení několika jedinců. A pan Miláček byl právě tou osobou, která měla obrovský podíl na rozvoji tohoto sportu v předrevoluční době.

Pan Ing. Josef Miláček byl konstruktérem v Avia Praha, což bylo ideálním předpokladem pro to, aby se zapojil do konstrukce a kreslení motokárových podvozků. Díky panu Miláčkovi se dostaly k široké veřejnosti také kvalitní výkresy pro stavbu motokárových podvozků. Do té doby se vlastně motokáry stavěly podle rozličných článků z časopisů a podle různých fotografií. Vlastně se stal největším technickým odborníkem motokárového sportu tehdejší doby. Pro motokárový sport udělal obrovský kus práce. Sám se závodů také účastnil jako jezdec, a to na podvozcích vlastní konstrukce. Aby v motokárách nezávodili jen "starší" jezdci, zavedl v tehdejší ČSSR motokárovou kategorii pro mládež a děti. První byla kategorie Pionýr a následovala kategorie Babeta. Snažil se přitáhnout k motokárám mládež, a to přes různá učiliště, školy a zájmové kroužky, a to se mu také podařilo. Motokáry s motory o objemu 50 cm³ se staly velice populární . Pan Miláček byl také jedním ze zakládajících členů tehdy úspěšného Motocar-Clubu Praha. Od svého začátku byl také členem motokárové komise, která tehdy fungovala na velmi vysoké úrovni a měla zásadní vliv na rozvoji motokárového sportu u nás. Komise fungovala jako naprosto nezávislý orgán, prostý od jakýchkoliv lobbistických vlivů. Na tuto funkci logicky navazovala jeho další funkce, která ho stavěla do vedení státní reprezentace a stal se také reprezentačním trenérem. Práce ho velmi bavila a pod jeho vedením se dosáhlo mnoho historických výsledků.

Požádal jsem jednoho z těch nejúspěšnějších motokáristů tehdejší doby, pana Milana Šimáka, jak on vzpomíná na období působení pana Miláčka v motokárovém sportu.

"Josefa jsem poprvé viděl asi v roce 1969 na závodech v Březnici, kam jsme přijeli s bráchou Josefem na oblastní středočeský závod. Už tehdy měl Josef krásný podvozek Atomic. Motokára byla naprosto perfektně zpracovaná a ojedinělá svou konstrukcí na tehdejší dobu. Já tedy už znal jeho plánky například z časopisu ABC a to mě také přivedlo k myšlence si postavit vlastní motokáru. Později jsme se začali potkávat na závodech ČSR A. Já jsem postupoval do vyšší úrovně a on jezdil oblastní závody. Netrvalo dlouho a potkali jsme se znovu, ale to už byl Josef ve funkci státního trenéra. Bylo to někdy kolem roku 1977. Začali jsme hodně spolupracovat a nakonec jsme se spřátelili i v rámci rodin. Vlastně mě v roce 1980 dovedl až k titulu mistra Evropy. Potom jsme spolu táhli a jezdili po celé Evropě, po evropských a světových šampionátech, a to až do roku 1989 a vlastně ještě dva roky po revoluci. Následně se odloučil od motokárového sportu a později se dostavily i nějaké zdravotní problémy. Moc a moc Josefovi děkuji zato, co motokárový sport udělal. "

I my Vám pane Miláčku moc děkujeme za vše, co jste pro motokáry udělal. Posíláme Vám nahoru veliké uznání. Čest Vaši památce.